středa 1. ledna 2014

Recenze - Hladová přání






Autorka: Tereza Matoušková
Žánr: Pohádka, Horor
Rok vydání: 2011
Počet stran: 100
Nakladatelství: Krigl

Anotace:
Podmoří je svět, který je magií přímo prosáklý. Čarodějové na Tark Itlen, kteří ji studují, ne vždycky činí nejmoudřejší rozhodnutí. Nepodařené pokusy se ztrácejí v podzemí kláštera, kde čekají, až budou znovu nalezeny.
Když jim ze sklepení pomůžete, splní vám jakékoliv přání. Chtít za to budou jenom pár kapek vaší krve. Alespoň to tak tvrdí. Ve skutečnosti vás možná připraví o vše, na čem vám v životě záleželo.
Co se stane, když se jim dostane do rukou holčička, která ještě věří v kouzelné skřítky a dobré víly z pohádek?


Za tuto jedinečnou knížku bych chtěla poděkovat samotné autorce Tereze Matouškové!!!

Když při zkoumání záhadné chodby naše hlavní hrdinka Jukata, schovanka velekněze Atalana, zahlídne něco stříbrného a zářícího, nedokáže od toho odtrhnout oči. Bohužel pro ni nemůže toto třpytící se stvoření nikdo vidět. Jednu noc se Jukata rozhodne Cukrátko, jak stvoření pojmenovala, navštívit. Zprvu bylo stvoření velice milé a Jukata jej měla moc ráda. Chtěla mu pomoci a tak, když zjistila, že se Cukrátko živí pouze krví, mu ji dala. Stvoření ji za každé nakrmení splnilo nějaké přání. Samo sílilo a po čase začalo malou Jukatu nutit vyslovit přání, které samo chtělo. A jak sílilo, tak ho mohli uvidět i jiní čarodějové. Proto ho malá schovanka musela schovat. Cukrátko nutilo dívku dělat hrůzné věci a Jukata už mu po čase nedůvěřovala jako dřív. Sny se jí plnili, ale noční můry se začaly taktéž objevovat a zabíjet čaroděje.

Na knížce mě zaujala jak obálka, tak hlavně anotace. Žádná romance tam nebyla... Byl to příběh o dívce, která důvěřuje nepravým bytostem. A právě toto mě zaujalo. Pohlédnout do dětské mysli, věřit spolu s dítětem ve skřítky, víly a spoustu dalšího... Vrátit se zpátky do dětských let a opět věřit v dobrý konec. Nechat si splnit přání a radovat se z každé maličkosti.

Kniha se mi velice líbila. Veliké plus bylo také, že se tam člověk nenudil. Ani to nešlo, když má kniha devadesát osm stran. Měla své kouzlo, které ani nejde popsat. Není vůbec špatná a pokud má člověk rád tajemno, tak stojí za to.

Mé hodnocení
4/5

Žádné komentáře:

Okomentovat